Kompost

je nejstarším a nejpřirozenějším prostředkem ke zlepšení půdy, který známe. Připravuje se z organických zbytků z domácnosti a ze zahrady a významně přispívá k udržení zdravé půdy a k výživě rostlin.

Správně vyrobený kompost obsahuje v sušině průměrně:

Celkový dusík (N)	0,5 – 1,5 %
Celkový fosfor (P2O5)	0,1 – 0,8 %
Celkový draslík (K2O)	0,3 – 0,8 %
Vápník (CaO)	1 – 12 %
Hořčík (MgO)	0,2 – 3,3 %
Organická hmota	20 – 40 %
Poměr C:N	30:1
Hodnota pH	6,5 – 8,0

Základní pravidlo:

Čím je kompost „mladší“ tím je jeho hnojivý účinek větší. Čím je „starší“ tím má větší vliv na tvorbu humusu (zúrodňování půdy) a lze ho použít na výrobu substrátu.
Mimo živin kompost obsahuje půdní organismy, které jsou velmi důležité pro udržení rovnováhy života v půdě. V půdě mají zásadní význam při tvorbě humusu, ovlivňují využití živin rostlinami a zdravotní stav rostlin. Pro svůj život potřebují v půdě dostatek vzduchu.

Kompost vyrobený správným způsobem neobsahuje semena plevelů, případná přítomnost škodlivých mikroorganismů je snížena na přípustnou míru nebo zcela eliminována.

Kompost má tmavě hnědou barvu, nesmí zapáchat (kompost voní po lesní půdě), má drobtovitou strukturu a optimální vlhkost (kompost neušpiní ruce).

Využití kompostu

Kompost je organické hnojivo se správným poměrem živin C:N - 30:1 a s pomalu působícími formami dusíku. Touto skutečností je určen nejčastější způsob jeho využití a aplikace jak v zemědělství, zahradnictví, rekultivační praxi apod. Formy dusíku a obsah živin má zásadní význam při aplikaci kompostu z pohledu ochrany životného prostředí, zejména s ohledem na povrchové a podzemní vody. Živiny jsou postupně uvolňovány pro potřebu rostlin a nejsou vyplavovány do spodních vod.

Kompost obsahuje mimo živin a organické hmoty i aerobní mikroorganismy - je to živá hmota - a tím se zásadně liší od ostatních organických hnojiv nebo substrátů. Tato vlastnost musí být respektována při jeho manipulaci a využívání. Proto by kompost neměl být dlouhodobě skladován v nepropustných obalech a zapravován hluboko do půdy.

Kompost slouží jako:

• Surovina k mulčování – rozhodit na povrch a mělce zapravit do půdy, mulčování záhonů na podzim, nebo pod živé ploty, keře, bobuloviny, nebo ovocné dřeviny.
• Hnojivo pro různé účely. V dlouholetém průměru se používá 1 – 2 Kg, respektive 2 – 4 l kompostu na m2/rok. Při zakládání nových zahrad nebo při špatných půdních podmínkách je potřeba větší množství kompostu – až 10 kg/m2 jednorázově (odpovídá vrstvě 1 – 2 cm). Do jamek čí rýh je vhodné kompost smíchat s půdou v poměru 1:1. Pokud se používá kompost v doporučených dávkách, je využívání průmyslových hnojiv zbytečné.

Kompost je vhodné aplikovat během vegetační doby, to znamená od jara do pozdního léta.

Jak používat kompost

Protože kompost obsahuje aerobní mikroorganismy (organismy, které potřebují pro svůj život vzdušný kyslík), je nutné dbát na hloubku jeho zapravení – doporučuje se do 15 cm. To je vrstva ornice, která se intenzivně obdělává a má tedy dostatek organické hmoty, a tedy i optimální fyzikální strukturu a dostatek vzduchu. Při aplikaci na povrch během vegetace (zeleniny, zemědělské plodiny, trávník, apod.) je nutné kompost zapravit mělce do půdy tak, aby obsažené mikroorganismy nebyly zahubeny UV paprsky.

Trávníky:

Intenzivně sečené okrasné trávníky a trávníky na různých sportovištích jsou náročné na množství dodávaných živin. Proto je nutné je dostatečné přihnojovat a zavlažovat. Vhodné je přihnojovaní kompostem v dávce 2 l/m2. Kompost je po rozhození nutné mělce zapravit do půdy.

Růže:

Při výsadbě růží zapravit do vrchní vrstvy půdy 4 – 6 lopat kompostu na m2. Vysázené růže zásobí po celý rok vrstva kompostu o tloušťce 2 cm. K ochraně růží před mrazy je vhodné na podzim přihrnout hrubší kompost. U růží se projevuje příznivě působení kompostu zejména při potlačování chorob.

Ovocné stromky:

Při výsadbě ovocných stromků je vhodné přimíchat několik lopat kompostu do vrchní vrstvy půdy k zahrnutí jámy. Později lze zásobovat stromy během vegetace kompostem v dávce 2 – 3 l/m2.

Trvalky:

Při výsadbě cibulovitých květin a trvalek lze doporučit k jejich zahrnutí substrát z půdy a kompostu v poměru 1:1 a během vegetace mělce zapravit 4 l kompostu na m2.

Zelenina:

Při pěstování zeleniny je kompost významných hnojivem. Na jaře se aplikuje na celou plochu a mělce zapraví. Dodatečně je vhodné kompost přidávat do řádků při výsevu a výsadbě zejména u druhů velmi náročných na množství živin. Použitá dávka by měly být u těchto druhů 4-8 l/m2.

Ovocné keře:

Rybízy, angrešty, maliny – pří výsadbě dávka kompost 10 – 20 l/m2 do vrchní vrstvy. Každoroční hnojení v dávce 2-3 l/m2 pod keře během vegetace.

Květináče:

Rostlinám v květináčích a truhlících namíchat kompost se zeminou nebo pískem v poměru 1:1.